Druhy překážek na extrémních závodech

Na extrémních překážkových závodech (OCR) se můžeme setkat s nepřeberným množstvím překážek. Většina závodů si vytváří své vlastní originální a někdy značně nápadité. Často však jde o velice podobné konstrukce, lišící se v podstatě pouze svým názvem. Obecně se pak dá říci, že většinu překážek lze zařadit do jednoho z několika málo typů, jejichž principy jsou velmi podobné. Přehled níže se nesnaží pokrýt všechny překážky, což by ani nebylo možné. Naleznete zde však velkou většinu z toho, s čím se můžete na trati závodů jako Spartan Race či Gladiator Race setkat.

Ručkovací překážky

Ručkovací překážky tvoří naprostý základ extrémních závodů a jsou taktéž divácky nejatraktivnější. Proto je často nalezneme na startu, nebo v cíli kde je nejvíce diváků. Základní variantou je přeručkování konstrukce se zavěšenými segmenty, která se nazývá např. monkey bar, multi-rig, nebo monkey bussines. Segmenty mohou nabývat rozličných podob. Tou nejzákladnější a nejsnadnější je klasický dřevěný gymnastický kruh. Můžeme se ale setkat také s různými tyčkami (nunčaky), provazy, koulemi a hruškami různých průměrů, nebo třeba tzv. pogumovanými "boschy". Speciální variantou ručkování je pak tzv. low rig, při kterém jsou segmenty zavěšeny poměrně nízko nad zemí a závodník musí překonávat překážku s přitaženými nohami bez dotyku země.

Segmenty nemusí být pouze zavěšené, ale může jít také například o připevněná a různě nakloněná kola, která se protáčí. Hitem posledních let na OCR scéně jsou tzv. Gibony, kde závodník do železných konstrukcí pokládá dřevěné tyčky, které si nese sebou. Do ručkovacích překážek můžeme také zahrnout Ninja Rings / piny / trny, kde závodník pomocí dvou železných kruhů postupně zdolává trasu nasazováním na kolíky vyčnívající z konstrukce. Mezi ručkovací překážky můžeme počítat také (ne)oblíbené ježky v kleci / kolovrátky / your body, kdy je nutné ručkováním protočit celou konstrukci o 360 stupňů.

• Jak na překážky: ručkování

Stabilizační překážky (rovnováha)

Dalším velmi častým typem překážek, se kterým se setkáte na prakticky každém závodě, jsou překážky stabilizační. Většinou jde o konstrukce nízko nad zemí, které prověří vaši rovnováhu. Závodník musí překonat celou délku aniž by se nohou dotkl země. Konstrukcí může být například slack-line, kláda, dřevěné válečky nebo tenké kolíky. Princip ale zůstává vždy stejný, nastoupit na označené místo, překonat konstrukci bez pomoci rukou a dotyku země a došlápnout na označené místo, nebo za překážku.

Nošení břemene

Nošení nebo tahání těžkého břemene je obvyklou překážkou ve většině závodních sérií. V klasické variantě jde o uchopení nějakého špatně držitelného předmětu a jeho přenesení přes určitý úsek, většinou končící na stejném místě jako začal. Nejobvyklejším předmětem je velká betonová koule (Atlas Carry / Atlas Stones), velký kyblík plný písku, nebo kamenů (Bucket Carry). Trochu jiným způsobem této OCR překážky je pak nošení barelů (plných vody), nebo velkých kovových sudů.

Další variantou těchto překážek je tažení břemene. Může jít například o kovovou konstrukci na řetězu zaplněnou další váhou (Plate Drag), nebo několik pneumatik spojených na rětězu. Břemeno se pak obvykle táhne náročným terénem (bláto, voda, kopec).

Specifickým břemenem jsou pak pneumatiky a jejich převracení (Tire Flip, Big Pneu). Úkolem je několikrát převrátit velkou pneumatiku. Velikost a počet otočení se na různých závodech liší a taktéž bývá speciálně velká pneu pro dvojice nebo týmy.

Házení a střílení

Velmi typickou překážkou, zejména pro Spartan Race je házení oštěpu (Spear Throw). Jde o hod dřevěné tyče, vepředu opatřené kovovým bodákem. Tento oštěp je obvykle uvázán na tenkém lanku, pomocí kterého si ho přitahujeme po hodu předchozího závodníka. Hází se na cíl složený z balíků slámy. Překážka je splněna, pokud oštěp drží zabodnutý v cíli (trefení cíle, ale vypadnutí oštěpu není platný pokus).

V dalších závodech se můžeme setkat s obdobnými překážkami, jejichž smyslem je hod nějakého předmětu na vzdálený cíl. Variantou může být i střelba na cíl ze vzduchovky, nebo paintballové zbraně.

Voda, bláto, plazení

Dalším druhem překážek, ke kterému na rozdíl od předchozích nejsou potřeba žádné další pomůcky, je překonání nějaké přírodní překážky, nebo náročného terénu. Klasika je překonání vody, ať už jde o běh proti proudu, nebo překonání vodního toku napříč. S vodou se dají kombinovat i další překážky (nošení, ručkování). Dalším podobně náročným terénem je bahno, nebo stojatá bahnitá voda.

Klasickou překážkou je také plazení po zemí, respektive překonání trasy pod nějakým výškovým omezením. Tím může být například síť, plachta nebo ostnatý drát. Překonávání není nutné přímo plazením, obvykle je efektivnější jiný způsob, například válení sudů.

Zručnost a paměť

Trochu atypickým druhem překážek, které na první pohled do OCR závodů nepatří, jsou překážky na zručnost a šikovnost. Může jít o sestavení nějaké skládačky, nebo manipulaci s nějakou citlivou drobnou konstrukcí. Například v sérii Gladiator race u je překážky Labyrint nutné pomocí dlouhé tyče posouvat drobný dřevěný jezdec v labyrintové konstrukci.

Dalším trochu netypickým druhem jsou paměťové překážky. Jejich smyslem je otestovat naši paměť v časovém presu a náročných podmínkách. Obvykle jde o několik slov, nebo čísel napsaných na papírku, které se na určitém místě musíme naučit. Poté následují další běžecké úseky a jiné překážky. Po určité době je kontrolní bod, kde musíme daná slova zopakovat. Pokud jsme je zapomněli, následuje handikep.

Přelézání stěn a dalších konstrukcí

Posledním velmi často zastoupeným typem překážek je přelezení nebo překonání nějaké větší konstrukce. Část překážek se překonává směrem do strany. Na jedné straně nastoupí a ve stejné výšce překonáváme překážku až na druhý konec (Inverted Wall), někdy s pomocí dalších úchytů (Olympus, Z wall, AIX, Colafit Extrastrong). Stěny bývají v tomto případě mírně nakloněné. Platí, že čím větší náklon, tím snadnější překážka je.

Druhý podtyp vyžaduje překonání překážky přes její vrchol. Nejjenodušší je menší rovná a svislá dřevěná stěna. Při výskoku se lze zachytit jejího vrcholu a vytáhnout nahoru (Big Wall, Wall climb). Někdy může být pro zjednoduší opatřena lanem. Složitější variantou je pak vyšší stěna, postupně několikrát lomená (základ není kolmý ale ostře zkosený), tzv. vlna (Skatepark). Jde o divácky atraktivní překážku obvykle umístěnou v cíli závodu.

Překážkou nemusí být vždy stěna, může jít o kovovou konstrukci, například ve tvaru A (A-frame Cargo), šikmé dřevěné kůly (Up and Over, Corny, Weawer), nebo napnutou lanovou síť, variant je v tomto případě opravdu mnoho.



Za svolení k využití fotografií děkujeme Miroslavu Kuběnovi.

Další články o tréninku a přípravě

Dámské oblečení Pánské oblečení Tašky a batohy Věšáky na medaile Tréninkové pomůcky Přívěšky a známky Ostatní