Poznejte nejlepší OCR závodníky: Jakub Vrbenský

8.3.2022, 18:31

V novém rozhovoru vám představíme dalšího borce, který se z překážkových závodů zaměřuje zejména na Spartan Race. Je jím Jakub Vrbenský, který se rozepsal o svém tréningu, nebo ambicích pro novou sezónu.

Můžeš se trochu představit těm čtenářům, kteří by tě neznali?

Ahoj, jmenuju se Jakub Vrbenský, je mi 27 let a bydlím v Kutné Hoře. Sportu jsem se začal věnovat od dětství. Od 6-ti let jsem se začal věnovat plavání a kolem 8 až 9-ti let jsem začal plavat závodně. Asi v 22-ti letech jsem se dál k výkonnostně neposunul, tak jsem začal hledat a zkoušet jiné sporty, co by mi do budoucna nejvíce vyhovovaly a motivovaly, např. Spartan Race nebo OCR. Co se týče mé profese, jsem momentálně zaměstnancem v Supermarketu Billa, s. r. o. na pozici skladníka ve svém rodném městě a kde pracuji od roku 2017. Mám výuční list jako prodavač a k tomu mám maturitu v podnikání.

Kdy a kde jsi se poprvé dostal k OCR závodům?

Můj první závod byl v Spartan Race v Litovli v roce 2017. Tam jsem běžel krátkou trať s názvem Sprint. Ze začátku před startem jsem byl trochu nervózní a nevěděl jsem, co mě čeká a co závod obnáší. Během závodu se mi docela dařilo a pamatuju si přesně, že jsem na překážce udělal jedinou chybu a to byl hod oštěpem, takže jsem udělal za celý závod jenom 30 angličáků, což je trest za neprovedenou překážku. Mé Běžecké tempo, to nebylo ono, jak jsem jsi představoval, ale přesto jsem mnoho účastníků předběhl. Tehdy jsem startoval dopoledne v kategorii OPEN. Pamatuju si, že jsem dokončil závod na pátém místě v jednotlivé kategorii OPEN a v celkové klasifikaci jsem skončil na 69. místě. Ze závodu jsem měl velkou radost a získal první Spartanskou medaili. Od té doby jsem stále aktivním sportovcem v překážkovému sportu. Nejvíce se zaměřuji na Spartan Race. A pár závodů jsem i běžel i v OCR.

Jaký typ závodů preferuješ? Například délka, počty překážek, náročnost terénu

Abych Vám pravdu řekl, tak běhám všechny tři disciplíny, jak na krátké trati se 21-ti překážkami (Sprinty), tak i na střední trati se 28-ti překážkami (Super) a také na dlouhé trati s 35-ti překážkami (Beast). Poslední dobou v loňském roce se mi nejvíce dařilo na trati Sprint a Super a tyto disciplíny se stali mé hlavní disciplíny. Na Beastu se mi tolik moc nedařilo, ale to asi tím, že tehdy jsem neměl tolik natrénováno. Párkrát jsem v cíli na této trati zkolaboval a musel jsem se dozvědět, co bylo vlastně špatně. Později jsem si to uvědomil a mohu se teď na tréninku na to zaměřovat a připravit se tak na další závody. Víte, mám rád dlouhé běhy a mám to prostě v sobě ve svém srdci. Co se týče terénu, tak mě vyhovují všechny typy terénu, ať je to na horách nebo na nížinách. Během závodů se snažím běžet úplně na maximum a bojovat o stupně vítězů a chci se zařadit mezi nejlepší špičkové sportovce ze Spartanu a také závodit za svojí zem. Do budoucna by mě nejvíce lákalo zkusit si Ultra Beast. Tak uvidíme, jestli k životnímu osudu se mi splní mé přání.

Kolik času věnuješ tréninku a jak vypadala tvá mimosezonní příprava?

Mám tréninkové plány pod svým běžeckým trenérem a trénuji 6 krát týdně. Do toho mám 2-3 krát dvoufázový trénink v posilování. Většinou běžecké tréninky odtrénuji brzy ráno před prací a posilovací tréninky až v odpoledních hodinách. Mimosezonní příprava není odlišná od závodní sezóny. Na pracovních směnách odpracuji 6 hodin denně i víkendy. Od pondělí do čtvrtka a soboty mívám ranní směny. V pátek a v neděli mám odpolední směny. Každopádně tréninková příprava je časově hodně náročná a ve spojení s moji prací mi moc volného času opravdu nezbývá.

Jaké máš závodní plány na tento rok? Na který závod se nejvíc těšíš?

Na letošní sezónu se chystám závodit ve Spartanu a to kolem sousedních států Česka, hlavně ale i u nás v Čechách, např. Do Litovle a další na určité lokalitě, která ještě není známa a měla by se konat během podzimu. Také rád pojedu na závod na Slovensko, kde poběžím všechny disciplíny. Další závodní lokalita by mě lákala ve Švýcarsku na jeden závod. Dalším cílem je probojovat se na Mistrovské závody jako je Mistrovství Evropy, kde by se mělo konat ve Velké Británii také na podzim. Zatím není jisté, jestli pojedu nebo ne, uvidíme. Pak na Mistrovství světa v trifecta v Řecku na Spartě, kdy by se mělo konat v listopadu. Nejbližší závod mi čeká za dva měsíce v Německu, kde poběžím na krátké trati Sprint v Mnichově. Po Německu o 14 dní později pak mám v plánu běžet závod na dvě mé hlavní disciplíny na Sprint a na Super a to v Maďarsku v Rakaca Tó. Nejvíce se těším na závody asi na Slovensku, ale i na všechny lokality, kde poběžím mé hlavní disciplíny. Na Slovensku navštěvuji kulturu a prostě tam rád závodím, protože je to můj oblíbený stát a mám hezký vztah se Slováky. V podstatě se budu zaměřovat na CEU Sérii závodů, což je běžecký žebříček vybraných závodu. Uvidíme, jak se letošní rok bude vyvíjet a pevně věřím, že mé závodní plány uskutečním k mé radosti a spokojenosti.

A klasicky na závěr, tvoje nejnenáviděnější a naopak nejoblíbenější překážka?

Nejdříve začnu o mé neoblíbené překážce a to je pro mě na prvním místě nošení břemene. Na překážce nejsem ve své kůži a dělá mi problémy zrychlit v běhu na okruhu. Další má neoblíbená překážka je Memory test, to je si zapamatovat kód nazpaměť a během pár kilometrů běhu, do té doby, něž narazím na dobrovolníky (rozhodčí) a musím jí ten kód rychlosti říct. To je asi tak všechno k neoblíbeným překážkám. Má oblíbená překážka je ručkovaní, ať to jsou všechny typy ručkování. Pak plavání po přírodě nebo na rybníce. Pak šplh po lanu a trochu i hod oštěpem, ale to je bohužel překážka, v které hodně chybují. Tato překážka je obzvlášť hodně o štěstí, ale bohužel často rozhoduje celý závod a to těsně před cílem. Mě se v pár závodech povedl trefit terč a to také rozhodlo o mém skvělém umístění.